V. T E O R I E P Ř E S V Ě D Č O V Á N Í (Persvaze, Persuaze ...

V. T E O R I E P Ř E S V Ě D Č O V Á N Í (Persvaze, Persuaze ...

II. KOL: 1/ VYUIJTE POZNATKY Z TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE PRO NVRH PEDVOLEBN KOMUNIKAN STRATEGIE (VOLBY DO POSLANECK SNMOVNY) PRO EXISTUJC POLITICKOU STRANU (libovoln volba). POSTUPUJTE TAK, ABYSTE VDY ZDVODNILI ZA POMOCI PRVK TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE VOLBU NSLEDUJCH VYBRANCH PRVK KAMPAN. STRUKTURA: A/ Hlavn ideov nmt (nap. tma/ta: svoboda, nrod, prosperita apod.) B/ Hlavn volebn heslo/la C/ Zdvodnn vbru reklamnch nosi a jejich zaclen na dl clov skupiny D/ Navrhnte a zdvodnte volbu dlch motiv tmat kampan (max. 3) a jejich umstn do rznch typ mdi

E/ Navrhnte a zdvodnte volbu lidskch nosi hlavnch i dlch tmat kampan (nap. vbr celebrit podporujcch program apod. max. 3) F/ Navrhnte a zdvodnte volbu vizulnho stylu a grafick podoby kampan Clem nen navrhnout kompletn podobu kampan, ale invenn vbr a zdvodnn nejvhodnjch persvazivnch strategi a jejich pouit ve zvolench typech mdi. 2/ VYUIJTE POZNATKY Z TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE PRO NVRH KOMUNIKAN STRATEGIE PODPORUJC PRODEJ NSLEDUJCH PRODUKT: (a) potravin od domcch vrobc (kampa Ministerstvo zemdlstv) (b) biopotravin (kampa pro domc soukrom zemdlce) (c) mobiln telefon pro seniory (kampa pro spolenost Samsung) POSTUPUJTE TAK, ABYSTE VDY ZDVODNILI ZA POMOCI

PRVK TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE VOLBU NSLEDUJCH VYBRANCH PRVK KAMPAN. STRUKTURA: A/ Hlavn ideov nmt , B/ Hlavn volebn heslo/la, C/ Zdvodnn vbru reklamnch nosi a jejich zaclen na dl clov skupiny D/ Navrhnte a zdvodnte volbu dlch motiv, tmat kampan a jejich umstn do rznch typ mdi E/ Navrhnte a zdvodnte volbu lidskch nosi hlavnch i dlch tmat kampan (nap. vbr celebrit podporujcch program apod.) F/ Navrhnte a zdvodnte volbu vizulnho stylu a grafick podoby kampan 3/ VYUIJTE POZNATKY Z TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE PRO NVRH KOMUNIKAN STRATEGIE (TZV SOCILN REKLAMY)

PODPORUJC: (a) kampa libovoln neziskov organizace (nap. lovk v tsni) proti rasismu se zaclenm na inkluzi Rom do esk vtinov spolenosti n (b) pijet muslimskch uprchlk (c) kritiku zneuvn enskho tla jako reklamnho nosie POSTUPUJTE TAK, ABYSTE VDY ZDVODNILI ZA POMOCI PRVK TEORIE PERCEPCE A PERSVAZE VOLBU NSLEDUJCH VYBRANCH PRVK KAMPAN. STRUKTURA: A/ Hlavn ideov nmt, B/ Hlavn volebn heslo/la, C/ Zdvodnn vbru reklamnch nosi a jejich zaclen na dl clov skupiny D/ Navrhnte a zdvodnte volbu dlch motiv, tmat kampan a jejich

umstn do rznch typ mdi E/ Navrhnte a zdvodnte volbu lidskch nosi hlavnch i dlch tmat kampan (nap. vbr celebrit podporujcch program apod.) F/ Navrhnte a zdvodnte volbu vizulnho stylu a grafick podoby kampan TERMN ODEVZDN: 24.11. VII. TEORIE PESVDOVN (PERSVAZE, PERSUAZE) Skutenmi manipultory jsou nai vnitn pisvdovatel nae chut, nae strachy, marnivost a jeitnost, kter zrun manipultor vyuv. Vzkum persvaze se odliuje od jinch typ

vzkumu medilnho psoben pedevm v tom, e analyzuje zamlen, intencionln psoben. Persvazivn komunikace pedstavuje pouze jeden z typ masovho komunikovn. Jde ale o typ vysoce frekventovan. Jeho clem je formovat postoje, respektive zpsobit postojovou zmnu (konverzi) u objekt, na kter dan komunikace cl. POSTOJOV KONVERZE nastv vtinou u neutrlnch nebo ambivalentnch postoj. Zdka u vyhrannch. Vznamn vliv m

referenn skupina. Uskutenn postojov zmny se mus odehrvat postupn. Nejprve spe navozovnm neutrlnho postoje a pak protikladnho. Jinak nastv tzv. bumerangov efekt.

PKLAD: Mediln kampan zamen na zmnu postoje vi Rmm zdrazujc negativn (rasistick) vlastnosti majoritn populace spoutj bumerangov efekt i u tzv. slunch oban. VII.1. POSTOJ A POSTOJOV KONVERZE POSTOJ - Thomas, Znaniecki (Polish Peasant in Europe and America 1918-20). Postoje jsou to stlej obecn orientace individua vi jeho okol. Postoj pedstavuje stav pohotovosti pro urit typ

odpovdi. 1/Postojem rozumme stav individulnho vdom, kter determinuje reln nebo mon aktivity individua v socilnm svt. 2/ Postoj je tendence odpovdat (reagovat) kladn nebo zporn na urit osoby, pedmty nebo situace.

3/ Postoj odr "pohotovost k aktivaci motivu". Postoj je dispozice jednat vnmat, myslet a ctit ve vztahu k dan vci (Theorore Newcomb). Charakteristika postoj: 1/ intencionalita 2/ vyjaduj uritou kvalitu - sympatie/antipatie 3/ maj intenzitu 4/ frekvenci 5/ maj polrn charakter 6/ jsou konzistentn nebo nekonzistentn (soudrnost

kognitivnch, afektivnch a konativnch sloek). Nejkonzistentnj jsou extrmn postoje. 7/ trvalost Postoje se vytvej v procesu socilnho uen. a/ dramatickou zkuenost b/ npodobou V ppad postoje se jedn o vnitn stav, kter lze tko mit. Postoje nemohou bt pozorovny pmo - jsou to hypotetick konstrukty, ale mohou bt zkoumny pouze ve svm vnjm vrazu. Postoje jsou elementy vnitn psychick organizace a vytvej systm, pletivo specifickch hodnocen, kter

se vdy organizuj kolem njak centrln hodnoty. (Autoritsk osobnost:postoje organizovan kolem stednch hodnot moci a autority). Zkladn otzka: Je deklarovan postojov zmna vdy doprovzena zmnou chovn? EXPERIMENT (Lapiere, 1930) V roce 1930 Richard Lapiere navtvil s nskm manelskm prem 251 hotel a restaurac v USA a pouze v jednom ppad byl odmtnut. O est msc

pozdji se Lapiere dotzal psemn stejnch restauratr a hotelir, zda by obslouili nsk pr. Drtiv vtina ( 92 %) z nich odpovdla zamtav. POSTOJOV KOMPONENTY Rosenberg-Hovland rozliuj ti zkladn komponenty: A/ afektivn (hodnocen ehosi nebo vztah k emusi) B/ kognitivn (percepn odpovdi nebo verbln promluvy) C/ behaviorln/konativn/snahov (vnj jednn)

FUNKCE POSTOJE Je pedevm nutn pochopit jakou funkci ten kter postoj zastv, aby bylo mon zpsobit i alespo predikovat jeho zmnu. Je napklad typickou chybou psobit proti pedsudkm faktickou informac, tedy pedpokldat, e pedsudek jako postoj slou funkci vdn (poznvac funkci).

1/ INSTRUMENTLN FUNKCE vychz z maximalizace odmn a minimalizace trest. Subjekt vytv takov postoje, kter odpovdaj jeho pedstav odmn a trest. Je pozitivn vi objektm, kter odmuj a naopak. Pklad: Volebn chovn se d principem maximalizace odmn a minimalizace trest. (Pslunci romsk meniny nevolili ve Vsetn pedstavitele KDU-SL, kter eil jejich bytovou situaci necitliv).

Ke sputn tto funkce postoje je teba zpsobit a/ aktivaci poteb b/ zpochybnit stvajc mechanismy uspokojovn c/ vytvoit nov poteby d/ zdraznit nov a pitalivj zdroje uspokojen 2/ EGO DEFENZIVN funkce chrn jedince ped uznnm nepjemnch

pravd o sob. Nejist osoby asto konstruuj striktn pedsudky vi minoritnm skupinm, aby se dostali z inferiorn do superiorn polohy. Ke sputn tto funkce je teba: a/ vytvoit pocit ohroen b/ zvyovat obecn frustraci c/ vyut psoben tzv. autoritrn sugesce d/ nabdnout cestu jak zruit ohroen e/ a dt prot katarzi, kter umon vhled 3/ HODNOTOV EXPRESIVN

funkce umouje zskat uspokojen skrze zaujmn takovch postoj, kter prezentuj vlastn hodnoty-sebekoncepci. Napklad formou identifikace s uritm hudebnm proudem. Ke sputn tto funkce postoje je teba: a/ vyvolat zpochybnn hodnot subjektu persvaze b/ kter povede k pehodnocen sebeobrazu c/ dojde k nespokojenosti se sebou samm d/ nutn se pak objevuje vhodnost jinho postoje 4/ KOGNITIVN FUNKCE umouje strukturovat zkuenost tak, aby se nm jevila

jako smyslupln a srozumiteln. Zkuenost je proto v postojch reorganizovna tak, aby byla vnmna jako konzistentn, bezrozporn. Pkladem jsou nboensk postoje. Ke sputn tohoto typu postoje je teba: a/ otevt njak star problm, kter nebyl nikdy doeen a dotknout se vech souvislost, kter se na nj v. b/ poskytnout k jeho een ambivalentn informace nebo zmnit prosted c/ nabdnout vce vznamnch informac o danm problmu VII.1. EFEKTIVITA PESVDOVACHO AKTU

Vzkumem pesvdovacho mechanismu se zabvali ji v 50. letech Hovland, Janis a Kelley, kte kategorizovali slu informanch zdroj (sociln kredit zdroje informac) u vysokokolskch student. Jako klov oznauj nsledujcch pt promnnch: 1/ povaha materilu, kterm psobme ( nap. typ mdia) 2/ prosted jedince 3/ osobnost (sugestibilita, inteligence) 4/ mnn vtiny (m vt vliv ne mnn expert) 5/ emocionln argumentace je vlivnj ne racionln HLAVN FAKTORY OVLIVUJC EFEKTIVITU PESVDOVACHO AKTU

Hovland, Janis a Kelley definovali v prci Communication and Persuasion 4 klov atributy ovlivujc efektivitu pesvdovacho aktu: SCHEMA 1 1/ KREDIBILITA Za zdroje kredibility jsou povaovny expertnost a spolehlivost. A/ EXPERTNOST vychz z jistho odbornho kolen, zkuenost, inteligence, profesionlnch schopnost a socilnho statu. Ti, kte preferuj expertn soud a nechaj se jm ovlivnit

- jsou to vtinou lid racionln ec problm. - jde o jedince, kte se sna co nejvce piblit sv postoje vnj realit i relnmu svtu. - pi takovm ovlivnn vtinou internalizuj nov postoj, kter se pak stv rezistentnm vi zmn. B/ SPOLEHLIVOST je dna dvrou publika v to, e komuniktor je motivovn k tomu komunikovat sv sdlen bez fale. Tedy, e spolehliv zdroj nem zmr manipulovat a nebude tedy mt dn zisk z toho pokud jeho doporuen bude publikum akceptovat.

Prodejce automobil, kter jezd ve sv znace je jen zdka vnmm jako spolehliv zdroj. Expertn a spolehliv zdroj je vnmn jako KREDIBILN HOVLAND a WEIS (The Influence of Source on Communication Effectivness(1951) izolovali za pomoci faktorov analzy dva klov faktory:

A/ upmnost a B/ vrohodnost (trustworthiness) FAKTORY KREDIBILITY (Whitehead, 1968) 65 smanticky diferentnch pojm . Faktorovou analzou pak doel ke tyem dominantnm faktorm, kter formuj kredibilitu zdroje: 1/spolehlivost (dobr/patn,estn/neestn,spolehliv nespolehliv, spravedliv/nespravedliv) 2/profesionalita nebo kompetence (zkuen /nezkuen, m profesionln nvyky/nem) 3/ dynaminost (agresivn/poddajn, aktivn/pasivn) 4/ objektivita (oteven/uzaven)

Ukazuje se ale, e zkladn charakteristiky kredibilnho zdroje jako je jeho: - status, - spolehlivost, - expertnost nepsob ve smyslu jejich natn do KREDIBILITY, ale jde o tzv. MULTIPLIKAN I NSOBC INEK tzn. e jedna charakteristika nsob inek dal. Tak se rod charismatik typ persuaze .

VZKUM: (HOVLAND/WEIS, 1951) DESIGN VZKUMU: Dv skupiny vysokokolk mli hodnotit rzn nzory na zklad informac ze dvou typ zdroj: Jedna skupina obdrela sdlen od zdroj A/ s nzkm kreditem B/ druh od vysoce kredibilnch zdroj. Subjektivn nzor na dan tmata byl men : 1/ na zatku experimentu - ped vzkumem. 2/ v druhm kroku respondenti obdreli lnky argumentujc k danmu tmatu. Po jejich peten

byli optn dotazovni na stejn tmata. 3/ po msci bylo dotazovn opakovno. Tmata, o kter pi pesvdovn lo byla nsledujc: A/ Me TV za bytek divk v kinech? Respondenti obdreli lnky argumentujc k danmu tmatu a/ expertn nzor v asopise Fortune b/ interwiev s enou z lidu B/ Mohou bt antihistaminov lky prodvny bez lkaskho pedpisu? a/ New England Journal of Biology and Medicine b/ obrzkov asopis. C/ Je nedostatek oceli zpsoben ocelskm

prmyslem? a/ Bulletin of National Resources Planning Board, b/pravicov sloupka zamen militantn protidlnicky 4/ Jsou Amerian schopni postavit atomovou ponorku? a/ pikov fyzik Robert Oppenheimer b/ rusk Pravda. ZDROJE S VYSOKOU KREDIBILITOU MLY VRAZNJ VLIV NA ZMNU POSTOJE. SHRNUT: pesvdovn je efektivn tehdy, kdy: a/ pjemci vnuj sdlen pozornost b/ sdlen rozum

c/ akceptuj ho Po msci se dostavil tzv. Fenomn spskho efektu SCHEMA 2 VZKUM (HOVLAND, 1942-45) Jak jsou efektivn edukan filmy, uvan pro vcvik a pedevm zven motivace (Why we fight, Battle of Britain) DESIGN VZKUMU Metoda: rozshl kvantitativn eten na souboru 2100 respondent

Ti hlavn vzkumn otzky: a/ jak zvyovaly faktick vdn - informace b/ jak formovaly specifick postoje tkajc se Bitvy o Anglii c/ jak zvyovali/mnili postoje akceptace vojensk role, vli bojovat Hlavn zjitn vzkumu: A/ vysok efektivita en informac faktickho charakteru B/ pomrn spn pi formovn a promn

specifickch postoj ve vztahu k BITV a Britm obecn C/ neml dn vliv na motivaci slouit v armd i pi zvyovn nenvisti k nepteli. JEDNORZOV MASOV KOMUNIKACE NEM VLIV NA SILN DREN POSTOJE. I zde se projevil spsk efekt (SCHEMA .3) Testovn postojov zmny se uskutenilo a/ pt dn po promtn filmu a b/opakovan 9 tdn po promtn.

Paradoxn se ukzalo, e vraznj zmna nastala po 9 tdnech. Aktuln po shldnut filmu nebylo sdlen tak vznamn, ale s pibvajcm asem nabvalo na aktulnosti. Jedno z monch vysvtlen tohoto fenomnu vychz z monosti, e sm zdroj tedy filmov mdium bylo povaovno za mlo vrohodn, ale po nkolika tdnech byla tato nevrohodnost zapomenuta a zstala pouze

vlastn informace. JEDNOSTRANN NEBO OBOUSTRANN SDLEN problm psychologie pesvdovn - zda sdlovat informaci pouze jednostrannou nebo zohlednit dva i vce rznch mnohdy protichdnch pohled a podtrhnout pohled svj. Jak typ pesvdovacch strategii/sdlen je efektivnj jednostrann (one-sided) nebo oboustrann (two-sided). Jednostrann informace bv obhajovna proto, aby nebyly vyvolny velk pochybnosti. Oboustrann informace bv preferovna z dvod lep monosti pipravit pjemce, kte jsou proti sdlen a odblokovat mon potenciln nmitky.

VZKUM (Hovland, 1945) Jak motivovat vojky v boji proti Japoncm v situaci, kdy vlka v Evrop u skonila. VZKUMN DESIGN: Ped experimentem vyplnili respondenti dotaznk, kde deklarovali oekvn jak dlouho bude jet vlka trvat. Pipraveny dv verze rozhlasovch poselstv. V obou byla zkladn informace, e by vlka mla trvat jet

nejmn dva roky. Bylo ale vyuito dvou zpsob prezentace: Prvn jednostrann poselstv trvalo 15 min.Argument vlka bude pokraovat nejmn dva roky. Dle nsledovala charakteristika japonsk armdy a obyvatelstva. Druh oboustrann trvalo 19 minut a obsahovalo popis komplikovanosti situace, ale zdrazovalo i vhody existence pouze jednoho neptele. Osloveny ti skupiny: 1/ jednostrann (one sided) 2/ oboustrannm sdlenm (two sided) 3/ dn sdlen kontroln skupina

Nsledoval opakovan dotaznk: Ob testovan skupiny korigovaly postoj na rozdl od skupiny kontroln. Mezi obma skupinami vak nebyl dn rozdl. Rozdlili skupinu na ty, kte pvodn pedpokldali

A/ krat trvn vlky (jejich odhad byl mn ne 1.5 roku) B/ ty, kte pedpokldali del trvn (vc ne 1.5) DIFERENCE: 1/ na respondenty, kte pvodn pedpokldali del trvn vlky psobilo efektivnji jednostrann sdlen 2/ Oboustrann sdlen psobilo efektivnji na ty, kte oekvali krat trvn.

Z pohledu vzdln bylo jednostrann sdlen efektivnj u respondent s nim vzdlnm a naopak. ZVR Persvazivn efektivita sdlen zvis na individulnch psychologickch charakteristikch. V tomto smyslu jsou inky propagandy vce nahodil ne clen. IMUNITN TEORIE (PAPAGEORGIS/ McGUIRE,1962)

Jednm z nejfrekventovanjch vzkumnch cl je snaha odhalit mechanismus rezistence i imunity vi pesvdovacm technikm. Tato teorie je postavena na analogii s medicnskou koncepc okovn. Komunikan ohroen spov v tom, e disponujeme velkm mnostvm postoj, kter nikdy nebyly vystaveny tlaku zpochybnn. Ty jsou nchylnj k postojov zmn. Nedisponujeme zde obrannmi ltkami.Nabzej se dv monosti jak tomuto ohroen zabrnit.

1/ podvat podprn ltky - posilovat stvajc postoj jednostrann 2/ postupn vystavovat individua oslaben form nkazy - tj. podvat oboustrann vyven informace. Efektivnj je vystavovat individua kontraargumentm. IMUNITN TEORIE KOMUNIKACE (PAPAGEORGIS/ McGUIRE,1962) DESIGN VZKUMU Zvolili pro testovn takov pesvden, kter se jen obtn zpochybuj - kulturn truismy. 1/ kad by se ml dostavit jednou ron na rentgen zda

nem tuberkulzu 2/ inky penicilinu jsou jednoznan, a na mal vjimky pozitivn 3/ vtina forem duevnch nemoc nen nakaliv 4/ kad by si ml denn istit zuby Kontroln skupina hodnotila pravdivost tvrzen na kle jednoznan liv - jednoznan pravdiv 1-15 hodnotila (13.26 med.) Vytvoili dv skupiny: a/ prvn dostvala oboustrann informace - podprn i zpochybujc b/ druh jednostrann podprn informace. Po t byli ob skupiny vystaveny masivnmu

zpochybovn jednotlivch tez. U skupiny s jednostrannmi informacemi zpsobilo zpochybovn pokles na 6.60 (max 15). Skupina tch, kte byli okovni oboustrann byl pokles men pouze na 10.30 . EFEKTIVNJ PI VYTVEN REZISTENCE SE PROJEVILO (PASIVN) TEN NE (AKTIVN) PSAN. 2/ ATRAKTIVITA - PITALIVOST V obecnm pojet jde o pedstavu spojenou s fyzickou atraktivitou i charismatem. Vzhledem k obtn

operacionalizovatelnosti a mitelnosti takovho pojmu pouv komunikan vzkum nsledujc subkritria a/ podobnost b/ dobr znalost, obeznmenost s danm komuniktorem c/ sympatinost, obliba d/ blzkost e/ kooperace f/ fyzick atraktivita A/ PODOBNOST Obecn plat, e vyhledvme lidi, kte jsou nm alespo v nkterm rysu podobn. Tato podobnost

sestv ze dvou komponent: 1/ demografick - vyhledvme lidi s podobnmi demografickmi charakteristikami jako mme my vk, vzdln, pjem, nboenstv, rasa apod. V obecnm jazyce se k je to jeden z ns. Je to nae krevn skupina. 2/ ideologick - jde o podobn postoje a mnn. Ideologick podobnost psob silnji ne demografick. B/ DOBR ZNALOST KOMUNIKTORA V ppad komunikace a masov zvl plat, e jsme pitahovni takovmi zdroji, kter znme .

Je tk pijmout nov komunikan zdroje a poruit tak denn rutinu nap. tenskch zvyk. C/ SYMPATINOST v komunikaci jsme pitahovn tmi, kter mme rdi, kte jsou nm sympatit (znm tve se neopoutj). Pravdpodobnost obliby stoup pmo mrn ve vztahu k odmnm, kter komuniktor poskytuje . Tyto odmny nabvaj v zsad tyto dv formy:

1/ Redukce zkosti, stresu, osamocenosti i ohroen zkostn lid maj tendenci interagovat se stejnm lidmi, jeliko interakce s druhmi pivd zkost. asto uvme druh jako nstroj informac o vlastnch pocitech. Televize je jednm z nstroj umoujcch odklonn zkosti. 2/ Sociln uznn Sympatizujeme s tmi, kte nm zvyuj sebehodnocen resp. s tmi, kte nm ukazuj jak bt oceovni druhmi. Jinmi slovy sociln uznn zajiuje uspokojen naich poteb

D/ BLZKOST KONTAKTU Individua, kter jsou si fyzicky ble jsou vzjemn vce pitahovna. Bloi, kte jsou v blim kontaktu s Afroameriany maj vi nim mn pedsudk a komunikuj s nimi lpe. Vy blzkost zvyuje vmnu informac. Obecnm zjitnm je, e face-to-face komunikace je efektivnj ne nepm mediovan komunikace.

E/ KOOPERACE Ty, se ktermi kooperujeme, ty mme rdi, ti kte nm blokuj odmny ty odmtme. F/ FYZICK ATRAKTIVITA Vtinou si namlouvme, e jsme schopni oceovat druh na zklad jinch charakteristik, ne je jejich fyzick pitalivost. Vzkum vak hovo o nem jinm

Pklady vzkum: 1/ DION (1982) prokzal, e fyzicky atraktivnj studentky maj sociln hodnotnj charakteristiky - jako je sensitivita, morln sla, skromnost. U fyzicky atraktivnch lid se t oekv astnj manelstv a prestinj postaven. 2/ LANDY a SIGAL (1986) prokzali, lep hodnocen slabch esej u atraktivnch studentek. VZKUM (CHAICKEN, 1979) Tma: jak m vliv fyzick atraktivita na efektivitu

pesvdovn Vzorek: 110 muskch a enskch komuniktor, student psychologie z MIT, kte proli specilnm komunikanm trninkem. Jejich trninkov praxe byla natoena na video, vyplnili osobnostn test a byli vyfotografovni. Fyzickou atraktivitu hodnotila ptilenn porota (hodnotili na 15bodov kle). Nsledn vybrali horn tetinu a doln tetinu. 34 mu 34 en. Na atraktivit a neatraktivit komuniktor se shodli nsledn i samotn pesvdovan respondenti. Vybran komuniktoi byli rozmstni v campusu s clem pesvdit fakultn veejnost: e je teba pestat podvat ve vech universitnch jdelnch maso.

Realizace: A/ prezentovali oslovenmu nzor proti konzumaci masa a nechali vyplnit dotaznk mc souhlas s tmto postojem. B/ nakonec podal komuniktor o podepsn petice proti podvn masa. ZJITN Atraktivn komuniktoi vykzali: A/ statisticky vy schopnost pesvdit o sprvnosti sv argumentace B/ Byli spnj i pi zskn podpis na petici. Kdy ale Chaicken analyzoval hodnocen atraktivity nezvislmi soudci ukzalo se, e se ob skupiny neli jen

vefyzickch parametrech. Ti, kte byli oznaeni jako atraktivn byli vnmni i jako: -pteltj, -zajmavj, -pesvdivj, -rychlej a - plynulej enci. Klovou promnnou nen fyzick dispozice, ale fakt, e atraktivn disponuj (maj pipsny) takovmi schopnostmi a charakteristikami, je je in pesvdivjmi. 3/ KOMUNIKACE JAKO UIT MOCI

Mocensk zdroje maj ti charakteristiky: a/ percipovan autorita - je dna tm jak vnm publikum schopnosti zdroje administrovat tresty a odmny. Trestajc a odmujc moc je stejn efektivn pi vytven poddajnosti. https://www.youtube.com/watch?v=CSeZC8PUE94 b/ percipovan zjem - zjem o to jak a zda se publikum konformizuje c/ percipovan dohled - povdom, zda bude mocensk zdroj schopen kontrolovat zda se publikum konformizuje

Siln zdroj tedy bude schopen: administrovat odmny a tresty, bude mt zjem na konformit publika , bude schopen tento proces konformizace

kontrolovat. inkem tohoto procesu je PODDAJNOST. Mocensk zdroje asto uvaj hrozbu /tedy odepraj odmnu a realizuj trest s clem vytvoit poddajnost. Proto je moc mn inn ne atraktivita a kredibilita. Akoliv mrn mocensk tlak v nkterch ppadech vede k internalizaci poslunosti, siln tlak velmi asto vyvolv

BUMERANGOV EFEKT, pi kterm se energie investovan do pesvdovn vrac jejmu realiztorovi nsobenou silou. Msto poslunosti se objevuje oteven odpor. HEILMAN/GARNER (1975) Siln mocensk tlak je ve srovnn se slibem odmny nutn mn efektivn, jeliko ohrouje integritu a svobodu jednn. Jedinec se dostv do situace, kdy si mus zvolit mezi dvma zly: 1/ nepreferovanou aktivitu, pod pohrkou trestu nebo

2/ podstoupit trest, kter bv asto reprezentovn ztrtou odmn. Kdy se nepostavme hrozb trestu hroz rozbit naeho sebeobrazu. Podroben se vyvolv u jedinc pocit, e jsou vnmni jako slab. asto tak plat, e udrovn vlastnho sebepojet, tj. sebeobrazu i socilnho obrazu se stv vznamnjm ne vyhnut se trestu.

Dvodem selhvn mocensk persuaze je percipovan ztrta svobody. Mocensk tlak me bt stejn efektivn jako slib odmny pokud je nabdnuta urit monost svobodn volby (nap. monost zvolit si z nkolika variant) 4/ STRACH JAKO MECHANISMUS PESVDEN

Strachov komunikace (fear appeal) se pouv standardn jako komunikan strategie nap. pi situacch, kdy je teba rychle akcelerovat obrannou reakci. Vychz se zde ze dvou pedpoklad: a/ strach vede k postojov zmn protoe psob zmnu pozornosti tak, e ji zvyuje. b/ vysok strach ovem vede k distorzi sdlen a ke spontnnm defenzivnm reakcm.

REKLAMA PROTI KOUEN https://www.youtube.com/watch?v=k0RZPx_x6yo https://www.youtube.com/watch?v=V-WhDVGJEfs NEMYSL ZAPLAT http://www.nemyslis-zaplatis.cz/ EXPERIMENT (Janis a Feshbach: Communication

and Persuasion, 1951) Poskytli tem skupinm stedokolskch studentm ti odlin sdlen na tma dentln hygieny. tvrt skupina kontroln. Jet ped tm ne vystavili respondenty sdlen nechali je vyplnit dotaznk zamen na dentln hygienu a opakovali dotazovn tden po jednotlivch expozicch: Ti typy sdlen:

1/ standardn pednka o dentln hygien. Vyvolvn minimln strach, ukzka dutiny stn pouze s malmi kazy 2/ ukzka ji pokroilch kaz a nemoci dsn 3/ fotografie pokroilho rozkladu zub a dsn (nejsilnj strach) na zeslen efekt opakovan zdraznno to se me stt i vm. NEJEFEKTIVNJ BYLO POUIT PRVN VARIANTY. ROGERSV OCHRANN-MOTIVAN MODEL

STRACHOVHO PSOBEN A POSTOJOV ZMNY. ti klov faktory strachovho pesvdovn : 1/ odhadovan sla kodlivosti zobrazench udlost 2/ odhadovan pravdpodobnost, e se takov vc me stt 3/ odhadovan efektivita ochrann/doporuovan reakce Zmna zde pedstavuje funkci ochrann motivace

1/ Kdy je doporuen nahleno jako mlo efektivn, pak nehraje roli odhadovan mra kodlivosti danho jevu (kouen, pornografie, nsil, politick praxe) 2/ Jev je vnmn jako tm kodlivj, m se doporuen jev jako efektivnj

Napklad pro teenagery plat, e strach ze smrti vnmaj jako vzdlen. Proto je efektivnj soustedit se na bezprostedn dopady danho jevu. Nap. negativn dsledky pro kvalitu individulnho i socilnho ivota (obecn zpochybnn image). VZKUM: (NIELS/ LEVENTHAL, 1964) DESIGN VZKUMU prezentovali tem skupinm respondent rzn intenzivn varovn ped kouenm. Postoje meny ped prezentac a po zastraujc prezentaci (metoda pre/post testu) 1/ nejsilnj zastraen mlo barevnou filmovou

podobu vyoperovn jedn poloviny plic 2/ mn intenzivn zastraen pouilo stejn barevn film o plicn operaci s komentem o jejm vyoperovn ovem bez zbru jejho vyoperovn 3/ nejslab pouze koment bez filmovho doprovodu Nejefektivnj se ukzalo nejagresivnji koncipovan sdlen, kter zpsobilo postojovou zmnu smrem ke konzumaci cigaret. (Jde tedy o

opan zjitn ne u Feshbacha a Janise.) Vysvtlen, kter nabz autoi vychz z toho, e: A/ se d pedpokldat ni dvra v to, e by itn zub bylo schopno zamezit tak razantnmu pokozen jako je na obrzcch prezentovan siln paradontza i siln pokaen zuby. B/ Naopak zastaven kouen se nejspe zdlo jako dostaten argument jak se vyhnout rakovin. PESVDOVAC TECHNIKY V MASOV KOMUNIKACI

1/ erotika 2/ humor 3/ opakovn AD 1/ EROTIKA 30% reklamy v magaznech - stoupajc tendence (v roce 1951 pouze 10%). Eroticky zabarven reklama doke promovat percepci a image produktu.

SMITH-ENGEL (1960) DESIGN VZKUMU test reklamy na model vozu FORD, kde pouili dva typy sdlen: 1/ reklama-plakt, kde vedle vlastnho produktu automobilu Ford, byla na kapotu umstna spoe odn modelka s otpem v ruce 2/ reklama-plakt bez modelky Respondenti-mui mli hodnotit kvalitu

reklamovanho vozu. Rozdly byly zaznamenny jak: 1/ v subjektivn rovin: provn vozu (byl vnmn jako pitalivj, mlad, pln ivota), 2/ tak i v rovin objektivn (vcn) rovin: (mui automobil s modelkou povaovali za vkonnj, mn bezpen, dra o 340 a maximln odhadovan rychlost byla o 15 km vy.

Jin studie ovem prokazuj, e erotika v reklam naopak odpoutv pozornost od propagovanho zbo. Nepotvrdilo se jednoznan, e si lovk vybav lpe produkt se sexulnm/erotickm symbolem. Naopak asto dochz k vytsnn/pekryt propagovanho objektu erotickm obsahem. Klovm kolem je dostaten asociovat produkt s erotickm vzorem. Hraj zde vraznou

roli clov skupiny. Vk, vzdln apod. http://www.tvspoty.cz/nejlepsi-reklama-na-pivothirsty-for-beer/ 2/ HUMOR 15-20% televiznch reklam obsahuje humorn prvky. Ve vtin studi nebyla prokzna postojov zmna na zklad psoben humoru. Obecn plat, e humor v reklam ovlivuje pedevm ni rove komunikace - pitahuje

pozornost, vytv pjemn kolorit pro divky spe ne mn postoje a skrze n chovn. Ne vdy vak je humor vnmn jako pjemn. Uitel uvajc humor jsou nkdy odmtni protoe se chovaj v protikladu ke studentskm oekvnm. Vdy je ovem podstatn adekvtnost pouit humoru a cl pouit. Humor me slouit jednak A/ k poslen stvajcho postoje nebo B/ k odvrcen pozornosti, kter odtlum mon

protiargumenty a umon postojovou zmnu. https://www.youtube.com/watch?v=o3OnWrFq95A 3/ OPAKOVN se uv pedevm z nsledujcch dvod: 1/ ne vichni se stle dvaj 2/ znak vysok kredibility zdroje 3/ u postoje a vznamy pipisovan reklam proces podmiovn 4/ lep znovuvybaven

Krugman uvd, e sta ti opakovn: 1/ prvn expozice je kognitivn (co je to), 2/ druh hodnotc (v em mi to me pomoci), 3/ tet expozice je upozornn, vzva nebo potek nesouhlasu, odmtnut (stojm/nestojm o to) A1/Problm nastv po prvn expozici, kdy nenastane zaujet. B2/ Pak je teba prmrn 23 opakovn ne se dopracuje respondent ke II. stdiu co s tm. Zrove kad opakovn vede k narstajcmu mnostv asociac, vah irelevantnch k danmu

objektu. TEORIE KLASICKHO PODMIOVN Staatsovi (1968) aplikovali teorii klasickho podmiovn na proces uen emocionln nabitch jazykovch vznam. Poskytli vysvtlen nkterch nstroj, kter uv

propaganda v rmci uvn tzv. naletnch frz (glittering generality). Vchodiskem tohoto teoretickho pedpokladu je zkuenost, e slova maj jistou emocionln hodnotu (pozitivn i negativn). vesel, krsn, smch, jasn, dobr vs. zl, krut, nemocn len apod.

V pojmech teorie klasickho podmiovn jsou emocionln stimuly chpny jako nepodmnn. Jde o postup A/ spojujc nap. osobu nebo ideu s pozitivn hodnocenmi, pjemn zakouenmi, bezhonnmi slovy, kter vytvej pozitivn pocity a nebo B/ naopak spojuje osoby nebo ideje s negativnmi nlepkami. Toto postojov podmiovn se tk

pedevm reklamy. Mnoho nzv produkt je shlukem slabik i znak, kter nedvaj sami o sob smysl. Planta (rostlinn tuk), Fa (mdlo) Coke is real thing.

Tento slogan se pokou penst pozitivn asociace na pojem COKE. Napklad u znaky Sprite je produktov oznaen zvoleno na zklad pozitivnch asociac, kter vyvolv u potencilnch klient. Pi men pozitivity se asto pouv tzv. smantick diferencil. EXPERIMENT (Staats/Staats, 1957)

DESIGN VZKUMU Promtli opakovan na pltno shluky slabik i znak, kter nedvaly smysl (laj, wuk, gug) a souasn je verbln spojovali se slovy, kter maj jednoznan pozitivn/negativn vznam. 1/ V prvn skupin byly vdy slabiky bez jasnho vznamu (laj, wuk, gug) provny se slovy, kter mla vysok pozitivn hodnocen (krsa, vtzstv, dar).

2/ V druh kontroln skupin bylo uito stejn strategie, ale bylo pouito: a/ slov s negativnm vznamem (zlodj, hok, smutn). b/ slov, kter nemla pevn jasn pozitivn/negativn vznam (brzy, snh, voda, ohe). Nsledn lenov obou skupin obdreli smantick diferencil, aby ohodnotili potencil nesmyslnch slabik.

Pozitivn rating hodnocen obdrely slabiky spojovan s pozitivnmi slovy a naopak. V tomto smyslu se postoj jev jako forma emocionlnho vztahu (vznamu), k danmu slovu. vztah byl vytvoen klasickm podmiovnm.

Pklad TV JOJ SHRNUT Podle teorie uen meme rozliit ti zkladn fze pesvdovn: A/ pozornost B/ pochopen i uchopen argument C/ vlastn pijet/nepijet argumentu Ad A/ V prvn fzi je pro zven pozornosti nejvznamnj atraktivita zdroje. To je nejzejmj v reklam.

Ad B/ Ve fzi druh se ukazuje, e pro pochopen i zpracovn argument hraje klov vznam kredibilita zdroje. - Zd se tedy, e pevaha tzv. kredibilnch zdroj je dna t mrou souhlasu s jimi prezentovanmi nzory. - Roli tak hraje kontext a oekvn - Pokud to nen naplnno, ume se i z nzce kredibilnch zdroj. Ad C/ Vlastn pijet/nepijet doporuen je nejsilnji akceptovno u kredibilnch zdroj.

Nsleduj zdroje atraktivn a mocensk psoben. OBECN PLAT E: 1/ Kredibilnj zdroje jsou vznamnj, ale asem ztrcej na vlivu pokud nedojde k jejich pipomenut 2/ Kredibilita zdroje neovlivuje schopnost vybaven informace. 3/ Kredibiln zdroje jsou efektivnj oproti nekredibilnm ne proto, e by se lpe uily, ale proto, e jsou hodnoceny pznivji. Vybavujeme si toti

stejn zdroje vznamn i nevznamn. 4/ Vtina studi nepotvrzuje hypotzu sleeper effect v tom smyslu, e by sla nekredibilnho zdroje asem stoupala 5/ Nekredibiln zdroje mohou mt schopnost bt persuasibilnj, pokud se jedn o zdroj atraktivn nebo disponujc moc i uvajc zastraen. 6/ Neatraktivn zdroje jsou mn persuasibiln ne atraktivn. Pokud ovem poskytuj neoekvan stanoviska jejich persuasibilita stoup. 7/ Obecn plat, e vt pozornost je vnovna

neoekvanmu stanovisku, kter je i lpe znovuvybaviteln. 8/ Slib odmny jednoznan in komunikaci efektivnj ne pesvdovn skrze hrozbu. 9/ Pesvdovn za pouit hrozby hroz vyvolnm bumerangovho efektu a produkuje tedy oteven odpor msto pijet doporuen. 10/ Hrozba se stv efektivnj, kdy je zrove dna monost volby nkolika variant. Za tto podmnky se stv hrozba stejn efektivn jako slib odmny.

Recently Viewed Presentations

  • Introduction Copyright  2014 by John Wiley & Sons.

    Introduction Copyright 2014 by John Wiley & Sons.

    Write a tester class FtoC that convert a Fahrenheit temperature to Celsius. ... Modify your program so that you define a constant DEGREE_RATIO (5.0/9.0) and FREEZING_POINT(32.0) and adjust your equation accordingly. Answer // Converts a Fahrenheit temperature to Celsius. public...
  • Mental Health Recovery: An Introduction, Department of ...

    Mental Health Recovery: An Introduction, Department of ...

    This has resulted in policy changes in the mental health system such as the President's New Freedom Commission on Mental Health. This presidential commission was established in April 2003 to eliminate inequality for Americans with all disabilities.
  • Separating succinct non-interactive arguments from all ...

    Separating succinct non-interactive arguments from all ...

    Separating succinct non-interactive arguments from all falsifiable assumptions. Daniel Wichs. Craig Gentry. IBM. NYU. ... Assumption false. ... Separating succinct non-interactive arguments from all falsifiable assumptions
  • Three Types of Junctions - Wesleyan College

    Three Types of Junctions - Wesleyan College

    Three Types of Junctions Occluding junctions - Zonula occludens restrict and direct movement of fluids in intercellular space Focal adhesions in a band around cell; composed of Transmembrane = occludin, cytoplasmic proteins = ZO 1-3 (1 is tumor supressor, 2...
  • What is a Plant?

    What is a Plant?

    Seedless Plants. Note Taker Guide . for pg. 304-307. Non Vascular Plant. Moss. Liverworts. Hornworts. Where do they get their water? What is a rhizoid? How does a rhizoid help? Nonvascular plants are important. First to live in an environment....
  • Hecksher-Ohlin Model - Pierre-Louis Vézina

    Hecksher-Ohlin Model - Pierre-Louis Vézina

    Hecksher-Ohlin Model. Pierre-Louis Vézina. [email protected] Drawbacks of the Ricardo Model. Since there is only one factor of production (labour), if a country gains, all individuals in that country gain ... Leontief paradox. US exports were less capital-intensive than US ....
  • Starter Convert the following into 90 mins minutes:

    Starter Convert the following into 90 mins minutes:

    Distance = Time X Speed. Speed = Distance ÷ Time. Time = Distance ÷ Speed. A plane covers a distance of 1200 miles at a speed of 300 mph. How long will it take to complete this journey? T =...
  • Family and Overcoming Prejudices 2nd Nine Weeks Mrs.

    Family and Overcoming Prejudices 2nd Nine Weeks Mrs.

    TIQA paragraphs . and Dialectical Journals. MLA Review. Writing a . Personal Narrative ...